Práci speciálního pedagoga mám opravdu ráda. Každý den v naší poradně je trochu jiný, potkávám se s mnoha skvělými lidmi ze své profese a prožívám mnoho příběhů spolu se svými klienty – rodiči i dětmi. Chcete se podívat pod pokličku profese speciálního pedagoga? Možná ještě mnoho z vás netuší, co vlastně celé dny dělá…
Co mi přinesl tento týden? Vrátilo se mi pár dětí o hlavu vyšších s touhou opět se v něčem zlepšit a už jsem je vůbec nemusela přesvědčovat, že “trochu” nudné a každodenní cvičení je nezbytné. Ti, kteří se ke mně rok co rok vrací, aby svým dětem pomohli zdolat další metu, už vítám jako rodinné přátele. Během let jsme si vytvořili pevná pouta, vím, co je trápí, kde je potřeba naslouchat a kdy naopak povzbudit k většímu úsilí. Sdílím s nimi jejich radosti i starosti, a díky speciálně pedagogickým postupům, tipům a řešením, vždy nacházíme cestu k cíli.
Setkala jsem se s vícero rodiči v rozvodovém řízení, kteří u nás dokázali najít společnou řeč, protože jim na jejich dětech opravdu záleží. A denně s dětmi cvičí.
Jeden z mých malých bojovníků se po třičtvrtě roce konečně rozečetl – vidět jeho „aha“ efekt na vlastní oči bylo velmi dojemné, obě s maminkou jsme měly slzy v očích. Jiný chlapec, který kdysi zápasil se čtením stejně, mi předvedl naprosto skvělé čtení s porozuměním.
Měla jsem také možnost pracovat s chlapci, kteří mají v gramatice češtiny takový „hokej“, že ani na druhém stupni neaplikují základní pravidla pravopisu z druhé třídy. A také s dalším z nich, který ještě před prázdninami bojoval stejně, a dnes se pyšnil jedničkami nejen z češtiny, ale i z dalších předmětů. Další děti rodiče chválili, že se lépe soustředí, už se neoznačují za hloupé nebo neschopné a přestávají mít strach z chyb – a dělají jich čím dál méně. Jiné dítko, které ne na ne mluvit začalo ukazovat, více rozumí, konečně nepotřebuje plínky a začíná si hrát.
Otevřela jsem dveře i těm, kteří už cvičení vzdali, a dnes jsou připraveni začít znovu, protože pochopili, že bez něj jsou jejich pokroky pomalejší. Podpořila jsem také pár rodičů, aby sebrali odvahu a omezili čas svých dětí na tabletech a herních konzolích – ať se jejich potomci znovu rozhlédnou po světě a začnou objevovat radosti v běžných věcech.
Stále častěji k nám přicházejí i „sněhové vločky“ – děti všech věkových kategorií, které jsou citlivější a snadno je něco vyvede z rovnováhy. Mám obrovskou radost, že náš přístup a cvičení pomáhá i jim. Za půl roku se z nich stávají silnější a odolnější „ledové koule“, které jen tak něco nerozhází. Jdeme na to pomalu, ale s jasným cílem: nesnažit se být hned perfektní, ale trénovat, nevzdávat se a postupně zvládat věci samostatně. A ono to funguje!
Rodiče si u nás konečně vydechnou, protože jejich snaha svým dětem pomoci, byla namáhavá a často kontraproduktivní, ale vždy byla motivována láskou a snahou pomoci. U nás pochopí, že na rozvoj a učení je potřeba jít trochu jinak, ale s tou stejnou láskou a trpělivostí. A pak je najednou všem lépe.
Také jsem telefonicky mluvila s několika učiteli, asistentem pedagoga i speciálním pedagogem z PPP, abychom sjednotili postup v přístupu k dětem, které potřebují podpořit v rámci školy. Kývla jsem na další školení pro asistenty pedagoga a přednášku pro rodiče v mateřské škole.
Stihly jsem s kolegyní i konferenci na téma neurovývojových onemocnění v Ústí nad Labem. Pro speciálního pedagoga je stále nutné sledovat trendy v oboru a naopak akademiky trochu “nakazit” běžnou praxí. Opět jsem se potkala se skvělou odbornicí – klinickou psycholožkou, abychom spolu probraly další spolupráci i téma na další konferenci, tentokrát v Českých Budějovicích.
Jsme taková jedna velká Pohodová rodina – děti, rodiče i mé úžasné kolegyně, které dokáží skvěle předávat komplexnost, ale i jednoduchost poradenství a tréninku. Podporujeme se navzájem, společně řešíme problémy, které se objeví a budou objevovat. Všichni děláme pro „naše“ děti maximum, aby uměly překonávat překážky a našly své místo na slunci. Jejich úspěchy jsou i našimi úspěchy.
Před lety jsem si vysnila poradnu, která nebude hodnotit děti, rodiče a pedagogy, ale bude problémy aktivně řešit. Poradnu, která bude chápat, spojovat a promyšleně pomáhat. A podařilo se mi to přesně tím způsobem, jakým se učí „naše“ děti – krok za krokem, přes mnohé chyby a pády, ale vždy jsem se zvedla a pokračovala dál.
A další naše meta? Předávat dál systém poradenství a tréninku, který opravdu funguje, i když je náročný a vyžaduje každodenní práci.