Rubriky
Aktuality

Percepčně motorická nápravná cvičení 5. díl

Cvičení opravdu pomáhají všem a se vším. Proč? Protože dílčí mozkové funkce využíváme při učení nejen ve škole, ale i v životě. Děti se pořád něco učí.
Principy cvičení lze využít při přirozeném rozvoji dětí vlastně už od kojence. Jak využít tyto principy při rozvoji dětí všech věkových kategorií se dozvíte i na našich webinářích pro rodiče i pedagogy

Samotná cvičení aplikuji u dětí cca od 4 let, nejčastěji kvůli opožděnému vývoji řeči.
Pracuji s předškoláky, školáky a výjimkou nejsou ani studenti prestižních škol, kteří potřebují lépe zvládat náročné studium.
Určitě není podmínkou diagnóza specifických poruch učení, protože určitou nevyváženost dílčích funkcí má většina lidí.
Cvičit mohou i dospělí, ale pojďme si říct, že to, co uděláme pro své děti, často už neuděláme pro sebe.
Cvičení se ale mohou aplikovat i u seniorů, například po mozkové příhodě.
Jsem moc ráda, že cvičení pomáhají s nejrůznějšími problémy, ať již menšími či velkými. Jedná se o cestu pracnou, ale účinnou.
KDO TRÉNUJE NEJČASTĚJI?
– děti s vývojovými poruchami učení (dysfázie, OVŘ,)
– děti s dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií  – děti s poruchami koncentrace pozornosti
– nadané a nadprůměrně inteligentní děti (s nerovnoměrně rozloženými schopnostmi)
– děti jejichž školní výsledky neodpovídají jejich IQ
– děti se sníženými rozumovými schopnostmi
– děti, které se do školy těšily, ale díky opakovaným neúspěchům mají ke škole negativní vztah
– děti, které přestože se učí dlouho, výsledek neodpovídá snaze
– předškoláci a děti s odkladem školní docházky (špatně drží tužku, tlačí při kreslení, nerady malují, hůře se soustředí)
– školáci, kteří se chtějí snadněji učit a být úspěšnějšími (rozvoj dílčích funkcí umožňuje dětem využít naplno vrozený intelektový potenciál) 

Rubriky
Aktuality

Percepčně motorická nápravná cvičení 4. díl

„Percepčně – motorická nápravná cvičení“ je původní pojmenování. Jednalo se o název, který se vztahoval k tomu, co děti dělají. V akreditaci MŠMT je použit název “Percepční a motorická oslabení ve školní praxi”. Někteří odborníci tento název dál užívají a vy si podle tohoto názvu můžete cvičení vygooglovat v místě svého bydliště. Ale kdo dnes z laiků ví, co těmi oslabeními vlastně myslíme? 
V Pohodové rodině využíváme starší název, protože pod CVIČENÍM si alespoň někdo něco představí – při cvičeních se trénují dílčí funkce mozku (percepce a kognitivní funkce) i motorika (senzomotorika, koordinace, propriorecepce). Jen nám v rámci trendu “zkracování” vypadla pomlčka. 

Faktem ovšem zůstává, že rodiče jim takto vůbec neříkají. Název nepřebírají ani podle druhu jednotlivých cvičení. Jeden si „zajedou“ a používají klidně půl roku, rok…Tady je má sbírka:
Říkají svým dětem: “Pojď, jdeme cvičit KLÁNOVICE, MARINU, OPIČKU, ZVÍŘÁTKA, ZRCADLO, TÁHLOUŠE, MAXÍKA, LATERALITU, NAHAZOVAT, OBRÁZKY, PERCEPCE, MOZEK, BUBÍNEK, ŤUKÁNÍ, POSILOVNU, TRÉNINK, LOGOPEDII, ŘIDIČÁK. Na něco jsem zapomněla???

Rubriky
Publikujeme

Včera, dnes a zítra

Maminka/LEDEN 2022

HOVORY S MALÝMI DĚTMI NĚKDY PŘIPOMÍNAJÍ
LEGENDÁRNÍ SCÉNKU FELIXE HOLZMANNA
A IVY JANŽUROVÉ: „ZÍTRA HRAJEME V SOBOTOU
VEČER A V NEDĚLI RÁNO A POZÍTŘÍ HRAJEME
VČERA, DNES A ZÍTRA“. JESTLI VÁS VAŠE RATOLEST BOMBARDUJE OTÁZKAMI TYPU „JE UŽ ZÍTRA? KDY BUDE ZA PĚT MINUT? ZA JAK DLOUHOU CHVÍLI – ZA KRÁTKOU, NEBO ZA DLOUHOU?“, SNAŽÍ SE JEN UDĚLAT SI V TOM ČASOVÉM GALIMATYÁŠI POŘÁDEK. JAK JÍ S TÍM MŮŽETE POMOCT?

PŘIPRAVILA: LENKA BROŽOVÁ