Při čtení knihy jsem si znovu uvědomila jednu podstatnou věc. Dnes musíme rodiče i děti učit obyčejný život. Vědecky dospělým vysvětlovat, proč je důležité zapojovat děti do chodu domácnosti, proč si mají (společně) hrát, proč je hlasité čtení nejen užitečné, ale může být i zábavné. A proč domácí úkoly nebo rutinní trénink přinášejí bonusy, jako jsou zvládnuté dovednosti, a tím i rostoucí sebevědomí.
Lze se inspirovat knihou Digitální restart od Molly DeFrank a vést děti zpět přirozenějším směrem? Určitě ano. Nabízí řadu praktických návodů pro různé věkové kategorie a motivuje rodiče pomocí konkrétních příběhů. Je ale třeba si v českém prostředí uvědomit, že „smečka“ šesti dětí, kterou má autorka doma k dispozici, má jinou dynamiku. Volný čas dětí, který se objeví po vypnutí obrazovek, v takové rodině probíhá jinak než v domácnosti s jedním nebo dvěma dětmi. U nás může být digitální detox, zvlášť u starších dětí nebo jedináčků, o dost náročnější.
Zvláštní kapitolou jsou děti, které jsou na technologiích opravdu závislé – a těch bohužel přibývá. Tam bude „restart mozku“ trvat výrazně déle a bude obtížnější a rodina bude vyžadovat podporu odborníků, aby se nevzdala.
Přesto věřím, že čtrnáctidenní pokus vypnout dětem pasivní digitální obsah vyzkouší a ocení mnoho rodin. Otázka je – udržíme pak rozumnou míru dál? V naší poradně denně vidíme, jak těžké to pro rodiče je. S digitálním světem jsme pevně propojení a přes veškerá předsevzetí se vše brzy vrací do starých kolejí. Musíme rodiče podporovat a pomoci jim vytrvat.
Myslím, že jedna z nejcennějších rad autorky je tato: Domluvme se s přáteli, příbuznými a pusťme se do detoxu společně. Vnímám jako klíčové změnit nastavení nás dospělých – rodičů i pedagogů, nejlépe celé společnosti, že „virtuální zábava dětem přece neškodí“ . Uškodí, někdy více, někdy méně. A právě to Molly DeFrank detailně popisuje a vysvětluje. Ale na druhou stranu, velmi rozumně říká, jak digitální svět využít k práci i sdílení.
Proč bychom měli jako společnost táhnout za jeden provaz? Například, jestliže mé dítě nemá s kým trávit čas venku, protože všichni ostatní kamarádi sedí u online her, jsme během chvíle zpátky tam, kde jsme byli. Často slýchám argument: „Doba je taková, děti dnes žijí jinak, mají to všichni.“ A právě proto je tato kniha tak cenná. Nabízí konkrétní kroky pro krátkodobý digitální detox, který může být začátkem zásadní změny – nejen v našich domácnostech, ale i ve vzdělávání a celkovém přístupu společnosti.
Mozky našich dětí se stále vyvíjejí a z praxe víme, že pasivní technologie ovlivňují jejich schopnost učit se a soustředit se mnohem víc, než si chceme připustit. Náctileté navíc ochuzujeme o něco velmi důležitého: možnost naučit se opravdu komunikovat a sdílet společné zážitky – jinak než jen focením a lajkováním videí.