Neurolog Biebl, o kterém jsem se zmínila již minule, vyšel tehdy ze svých zkušeností o zkoumání mozku a od té doby byly jeho závěry mnohokrát potvrzeny nejmodernějšími zobrazovacími metodami. Ty my v poradně nemáme, výsledky vidíme jen na zlepšení řeči, psaní, čtení a počítání, ale třeba se některé výzkumné neurologické centrum znovu ujme právě těchto cvičení a nasnímá nám účinky v přímém přenosu…
A jaký je slibovaný neurovývojový PRINCIP CVIČENÍ? Stačí každý den DESET MINUT po dobu třech měsíců posilovat přesně daným způsobem oslabenou funkci a synapse se v mozku za tu dobu pevně utvoří a dítě je pak používá při učení.
Ještě musím poznamenat, že k nám do Čech se tato cvičení dostala díky manželům Scharingerovým (česká speciální pedagožka a rakouský vrchní učitel) již v roce 1992. Ti se spojili s naší speciální pedagožkou Pavlou Bubeníčkovou, která tuto metodu od té doby učí speciální pedagogy a psychology. Byla jsem u ní na praxi na vysoké škole a metodu jsem tehdy prvně pro odbornou veřejnost popsala v diplomové práci (má 100 stran a opravdu se tu snažím být stručná, i když to tak nevypadá). Byla to pro mě skvělá zkušenost a na paní Bubeníčkovou a její odborné rady si při své praxi často vzpomenu.
Třebaže se jedná o jednu z NEJÚČINNĚJŠÍCH KOMPLEXNÍCH METOD sloužících k tréninku mozku, zřejmě díky její šíři (obsahuje cca 15 dílčích oblastí), ale i velké zodpovědnosti, která je na odborníky kladena, protože ovlivňuje mozek dětí s poruchami učení, ji bohužel v praxi příliš mnoho odborníků jako celek nepoužívá. Pokud je aplikována amatéry bez pravidel a bez dozoru odborníka, nemusí nejen přinést efekt, ale i dětem na přechodnou dobu pěkně “zamotat” hlavu.
Příště to trochu odlehčíme a řekneme si, jak si název cvičení upravují rodiče i děti…