Sára 11 let
Je září. Brýlatá dívka z páté třídy čte. Jeden řádek lopotně a dlouho slabikuje, pak pro změnu pospíchá, chybuje, opravuje se… Ale celkem jistě ví, o čem čte. Tak trochu zázrak. Posluchač nemá šanci jí rozumět. Přesto ji moc chválím. Proč? Protože se opravdu zlepšila. Trénuje poctivě nejen čtení, ale i podpůrná cvičení od konce 2. třídy.
Tenkrát za mnou přišla maminka s velmi inteligentní holčičkou, která trpěla těžkou dyslexií i dysortografií. A také s nízkým sebevědomím, nesamostatností a tendencí vzdávat se a obviňovat se z hlouposti… Ale! Maminka se rozhodně nehodlala vzdát, pečlivě se Sárou nejen cvičila, ale také ji podle mých instrukcí vedla k samostatnosti. Tak poctivé a vytrvalé pracanty nemívám často.
Za dva roky jsme společně odcvičily snad všechna cvičení, která mohla čtení a psaní zlepšit. Každé přineslo pokrok. Sára začala být samostatná, sebevědomá, její psaný projev se významně posunul a se čtením se prala jako lvice. A i když se zlepšovala, k funkčnímu čtení měla stále daleko. Pořád byla zbrklá, dělala mnoho chyb a čtení jí zabíralo hodně času.
Speciální pedagog musí rodinu motivovat, ale tady už jsem ztrácela optimismus i já. To přece není možné, něco nám musí unikat! A pak se mi shodou několika náhod dostala pod ruce posilovací cvičení na oči. Přestože měla Sára oči pečlivě vyšetřené a adekvátní korekci brýlemi, v anamnéze byla tupozrakost, se kterou se potýkala jako batole. Funkční zapojení očí byla naše poslední šance. Férově jsem představila plán mamince i Sáře, a obě souhlasily, že Sára bude můj první „pokusný králík“.
Kdybych to sama neviděla, neuvěřím! Již během dvou měsíců četla Sára tak jistě a plynule, že jsem měla pocit, jako by ji někdo vyměnil. Přála bych vám vidět její radost. Konečně jsme společně doplnily poslední dílek do skládačky! Tam, kde cvičení na zrakovou diferenciaci nestačila, „kliky“ na posílení očí pomohly.
Každý speciální pedagog ví, že oči jsou důležitou bránou k učení – k soustředění, řeči, komunikaci, ale i empatii. Proto jsme cvičení u nás v poradně začali aplikovat u dětí s nejrůznějšími poruchami učení a chování, aby jejich mozek vydržel být déle “zrakově soustředěný”. Stále častěji u “našich” dětí vidíme, že nemají oči dostatečně posílné, třebaže je netrápí žádná oční vada. Možná je to proto, že se dnes díváme převážně do blízka a ještě nás upoutávají stále nové a nové podněty.
Gratuluji Sáře nejen k plynulému čtení, ale i k radosti z něj. Moc jí děkuji také za všechny další děti, kterým prošlapala cestičku s novým cvičením u nás v poradně.
Ráda bych také touto cestou poděkovala za interdisciplinární spolupráci optometristce Mgr. Martině Novákové a oční lékařce MUDr. Petře Seidler Štangové, Ph.D. Bez jejich odborného dohledu by nebylo možné cvičení začlenit mezi metody speciální pedagogiky.