Rubriky
Blog Lídy D.

Krásný advent

Hezký adventní večer, mám strašnou radost, protože už máme “zase” u Mariny docvičeno. Tohle cvičení Miloška i bavilo, ale konec přišel v pravou chvíli. Eliška už se stále více prosazuje, kojit chce snad nonstop (hlavně v noci), i když jí teda chutná cokoliv jí dám. Miloška trénink u Mariny v “posilovně mozků” opět o kus posunul, pár chyb občas udělá jako každý kluk, ale do školy chodí rád, má radost z úspěchu, úkoly dělá sám a už na mě pořád nehraje, že něco neumí. Paní učitelka ho na konzultacích chválila. Po třech cvičeních – 90 dnů práce po deseti minutách denně, máme HOTOVO!!! Nadšeně se teda pokaždé učit nejde, ale je na něm znát, že je zodpovědný a chce mít školu v pořádku. Konečně můžu napnout více sil na logopedii s Aničkou. Už krásně zvládá Č a rovnou jí tam skáče i Š a Ž, jen to uhlídat v řeči. Potřebuji s ní natrénovat ještě tužku, je na ruce šikovná (sama vykrájela 6 plechů perníčků), ale tužku drží jak prase kost a v děsné křeči, jak se to snaží mít hezké. Marina nám dala pár čar a cviků, aby grafomotoriku natrénovala. Myslela jsem, že letos na Vánoce nic nestihnu, přece jen 3 děti, ale tvoření oba tak baví, že máme výzdobu a perníčky už hotové. Anička se dnes pustila i do lineckého. Přeji všem krásný advent a já jdu zase kojit, ale už to Elišce v noci hodlám stopnout, hlad nemá, má mě místo dudlíku a já už vypadám jak zombie.

Rubriky
Aktuality

Pozvánka

Těším se na VÁS na mém posledním webináři do Vánoc pro Brandysky Matysek. Dozvíte se, co všechno je nezbytné v batolecím a předškolním věku stimulovat, ale i jak děti naučit to, CO JIM NEJDE nebo je NEBAVÍ, ale vy už VÍTE, že jednou tyto dovednosti budou potřebovat. Přihlásit se můžete zde.

Rubriky
Blog Lídy D.

Čas na kávu

Ozývám se po delší pauze, protože za poslední měsíc to byl teda cvrkot. Milošek už dvakrát v karanténě, pak byl dokonce pozitivní, naštěstí mu teda skoro vůbec nic nebylo. Jarda to od něj i přes očkování chytil a pár dní byl s kašlíkem v posteli. Já samozřejmě vše obstarala a vydržela. Anička taky nic. Ale všichni MĚSÍC doma na hromadě. Máme se rádi, ale já neměla snad ani minutu pro sebe. Eliška je čím dál chytřejší a dožaduje se stále více pozornosti. Už se nádherně přetáčí na bříško, ale jednu stranu má více oblíbenou, tak spolu trénujeme několikrát denně i na tu druhou, a začíná jí to jít. Už taky nelítám pokaždé, když trochu zafňuká strčit jí něco do ruky. Hledá si podněty sama a musím říct, že je z těch mých dětí nejšikovnější. Mnohem déle vydrží s jednou hračkou, krásně se dívá a má motivaci se za hračkou dostat. A protože mám zápisky z webináře od Mariny, kde zdůrazňovala rozvoj řeči už u miminka, hodně na ni začínám klokotat a mluvit, na ruce jí ukazuju a přeháním první slabiku, zpívám. Její nejoblíbenější “slovo” je EBUUU. Je krásné sledovat, jak to Milošek s Aničkou ode mě odkoukávají a dělají to stejně, a já mám pak míň práce. Zvláštní je, že Jarda teda nic neodkoukal. Vlastně s ní furt mlčí. S Miloškem se taky vyznamenal. Dala jsem mu nakopírovat obrázky od Mariny na “zrakovku” a on je i aktivně očísloval a rozstříhal (to samozřejmě velmi oceňuju), ale když Milošek už tři dny bulel, že to není možný, že nemá nic dobře, zjistila jsem, že to očísloval z druhé strany, a proto to nemohlo vyjít. A POZOR! Zítra nastává den D! Jarda jde do práce, děti do školy, školky, babička mi pohlídá a já budu mít dvě hodiny pro sebe. Vidím to na kávu a knihu.