Bylo nebylo…Již v 70.letech 20.století začali odborníci více zkoumat, proč některé chytré a bystré děti nedosahují při učení adekvátních výsledků. Rakouská psycholožka Sindelarová zkusila s dětmi trénovat školní dovednosti “jinak” než jen tím, že budou stále více číst a psát. Její systém testování i cvičení byl velmi náročný a dnešním dětem by se již po týdnu pěkně zajídal. Ale tenkrát byly děti vděčné, že se jim někdo věnuje a nemusí hodiny trávit s tužkou a papírem a hlavně, začíná se jim píle vyplácet! A pak se do toho vložil dětský neurolog a psychiatr Biebl, který na základě neuro-biologického fungování mozku cvičení upravil a zkrátil. Jaký je neurologický princip náprav? O tom zase příště…
