Rubrika: Publikujeme

flowee.cz 18.11.2025 MARTINA MALÁ

Diagnóza by měla být klíčem k pochopení, mapou, která dítěti, rodičům i učitelům ukáže cestu, jak mu pomoci rozvinout jeho schopnosti v tempu odpovídajícím jeho možnostem. V praxi to ale podle speciální pedagožky Mgr. Mariny Šimanové často bývá jinak.

To, co by měla diagnóza přinášet, tedy pochopení a čas, než se dítě potřebnou dovednost do svého osobního maxima naučí, už dnes mnohdy nefunguje,“ říká odbornice. Podle ní jsme se příliš překlopili do tendence vše analyzovat a hledat viníka. Jakmile dítě nepodá výkon okamžitě, je považováno za „rozbité“. Místo aby dospělí s rodinou efektivně pracovali a podporovali vývoj, spokojíme se s tím, že „za to může diagnóza“ anebo dáme rodině doporučení, ale ona je není schopna dlouhodobě bez podpory aplikovat. Bohužel tato omluvenka dětem v budoucnu funkční a spokojený život nezajistí.

Při čtení knihy jsem si znovu uvědomila jednu podstatnou věc. Dnes musíme rodiče i děti učit obyčejný život. Vědecky dospělým vysvětlovat, proč je důležité zapojovat děti do chodu domácnosti, proč si mají (společně) hrát, proč je hlasité čtení nejen užitečné, ale může být i zábavné. A proč domácí úkoly nebo rutinní trénink přinášejí bonusy, jako jsou zvládnuté dovednosti, a tím i rostoucí sebevědomí.

Lze se inspirovat knihou Digitální restart od Molly DeFrank a vést děti zpět přirozenějším směrem? Určitě ano. Nabízí řadu praktických návodů pro různé věkové kategorie a motivuje rodiče pomocí konkrétních příběhů. Je ale třeba si v českém prostředí uvědomit, že „smečka“ šesti dětí, kterou má autorka doma k dispozici, má jinou dynamiku. Volný čas dětí, který se objeví po vypnutí obrazovek, v takové rodině probíhá jinak než v domácnosti s jedním nebo dvěma dětmi. U nás může být digitální detox, zvlášť u starších dětí nebo jedináčků, o dost náročnější.

Obdobné problémy s rozvojem dětí nemáme jen u nás v Čechách, ale i v okolních zemích. Děkuji Slovenské televizi 24 za pozvání do živého vysílání zpravodajství přes videochat. Pevně věřím, že když se začneme více zamýšlet nad tím, jakým způsobem se náš mozek učí, najdeme i rozumné východisko, jak a kdy (ne)využívat pasivní technologie u našich nejmenších.