Rubriky
Blog Lídy D.

Sebevědomá maminka

Jsem nejšťastnější maminka na světě! Milošek ČTE!!! Normálně přešel z toho krkolomného slabikování k plynulému čtení. Za odměnu jsem mu upekla povidlové buchty, má je nejraději. Ještě nás teda pár týdnů cvičení čeká, ale krásně to stihneme docvičit do porodu. Jsem ráda, že jsme se do toho pustili, jinak bych ten online s Miloškem vůbec nezvládla. Vlastně funguje obdivuhodně. I paní učitelka ho chválí.Teď už nás úkolují i ze školky, jako nic proti tomu, ale shánět konkrétní výtvarný materiál, když je všude zavřeno je někdy dost náročné. Alespoň u těch úkolů hlídám Aničce úchop tužky – a teď si vlastně uvědomuju, že mě nikdo z MŠ neinstruoval, jak ji má držet … ještě, že máme tu Marinu, ta nám poradí opravdu se vším! Jardu mám konečně doma, vzorně mi pomáhá, protože už se začínám dost valit a zpomalovat. Webinář o kojencích jsem si včera moc užila, vše nám Marina ukazovala na příkladech miminek z videí a už vím, co jsem tenkrát prošvihla, ale hlavně, co mám v konkrétních situacích DĚLAT! Každopádně mám těch 5 principů zapsaných a přicvaknutých na lednici. Hodlám to zkoušet už na Aničce a Miloškovi i mimo cvičení. Cítím se teď jako mnohem sebevědomější maminka a už se na naši holčičku moc těším.

Rubriky
Blog Lídy D.

Za 5 minut dvanáct

Sice čekám už třetí dítě, ale až teprve teď zjišťuju, co jsem u těch starších všechno prošvihla. Milošek nelezl a teď se perem se čtením i psaním. Jeho nesoustředěnost jsme zachránili za 5 minut dvanáct jen díky speciálnímu cvičení. Anička má plochou nohu a blbě drží tužku. Mluvit začala pozdě. Sečteno a podtrženo na příští týden jsem se přihlásila na Mariny webinář o správném rozvoji kojenců. Těším se na její praktické rady. Začíná to v šest, Jarda slíbil, že pohlídá Aničku i Miloška. Má se konečně vrátit z lázní, snad mi ho pustí přes ty kontroly. Je mu konečně líp a těší se na děti, tak mu je ráda přehodím, jsou spolu doma jen pár dní a už se pěkně štěkaj. Když už teda musíme trčet doma, prostě ten čas využiju a budu se vzdělávat jako dnes všichni – u počítače.

Rubriky
Blog Lídy D.

Plotýnky

Hormony se mnou cvičí, ale já musím pořád něco řešit. Člověk by řekl, že díky všem těm opatřením život úplně zamrznul, ale u nás se furt něco děje. Vezmu to dnes pěkně popořádku: Jsem ve 27. týdnu, takže zase ten blivajz na cukrovku. Samozřejmě čekání, ale zvládla jsem doháčkovat novou dečku (žlutou) pro Elvíru – pracovní název našeho mimi, protože jsme se s Jardou ještě nedohodli. Všechny ženský v čekárně čekaj kluka a byly na to pyšné, ale mně teda Milošek úplně stačí. S Miloškem jsme byli u Mariny na kontrole. Jde mu to pěkně, jen fláká přítlak a fakt zírám, že při tom cvičení dokáže i číst. Zvykl si na cvičení a už moc neprudí. A jsem fakt ráda, že tohle s ním necvičím, ale jen kontroluju (večer už jsem úplně ko). Anička si už krásně hlídá tužku – stačí jen říct zobáček a už ví. Taky jsme spolu byly na kontrole u Dity. Anička dostala pochvalu, jak pěkně bzučí s jazykem za zoubkama a sype z pytle! Celá pyšná dostala za odměnu obrázky na trénink S a ptáčka, který sezobe všechno to zrní, co se vysypalo z pytle. Na nožičky cvičíme vždy při čištění zubů nebo při logo. Když to takhle po sobě čtu, vypadá to, že neděláme nic jinýho než cvičíme, ale vlastně to u každého mého drobečka zabere jen 10 minut denně. No a poslední pecku jsem si nechala na závěr! Jarda si hnul s plotýnkama, když odhazoval sníh a musel na rehabku na šest týdnů do lázní. Cítím s ním, hrozí mu operací. Ale já jsem doma na všechno sama!!!