Rubrika: Blog Lídy D.
Před rokem
Tak jsem si dneska trošku před začátkem školního roku zavzpomínala, jak to u nás vypadalo před rokem, pamatujete? Milošek bojkotoval každý úkol a strašně špatně četl. A co se nám za ten rok povedlo? Poslala jsem ho dneska zapsat knihu do čtenářského deníku a trochu samozřejmě brblal, ale odkráčel do svého pokoje a sepsal nanečisto celkem pěkné věty. Chyby jsme opravili a pak to moc pěkně přepsal. A to si ještě libuju, že už si čte většinou sám a ví o čem. Udělal díky cvičením fakt pokrok. A to už jsme objednaní na začátek září k Marině, aby Milošek dotáhl čtení k dokonalosti. Prázdniny jsme si užili, tak hurá do práce, ať máme zase volné Vánoce.
Svíčková
Každý rok si říkám, že tomu tentokrát nepodlehnu, ale jak to kolem všechno dozrává, už to zase láduju do mrazáku a plním sklenice. Vláčím děti hodiny po lese, Eli je naštěstí v šátku moc spokojená a kojit se dá i na pařezu, ale musím přiznat, že to dřepování se zátěží, když se shýbám pro houby, mě už dost zmáhá. No, a pak do noci ty úlovky s Jardou svorně krájíme. Prostě geny sběrače se u mě nezapřou a Anička už má také pěkně nakročeno: obdivuhodně sbírá, vypeckovává a krájí. To Milošek má úplně jiné zájmy. Sice ho nalezená houba těší, ale v lese furt někde leze, mlátí klackem nebo něco staví. Překonal se jedině při sběru brusinek, protože je miluje se svíčkovou. Pořád rozvažuju, jak své děti vést a vychovávat a teď mi došlo, že to stejně dělám dost podobně jako naši, a vlastně mi to nepřijde vůbec špatný!