Online už nás zase začíná dobíhat. Tenhle týden jsem Miloška nachytala, že si u toho 3x lehnul a jednou dokonce usnul (trochu mám špatné svědomí, o Vánocích jsme tu večerku dost pustili). Taky už je děsně nešťastný, že se nevídá s kamarádama (smutnil i dnes na sněhu, že to není žádná zábava. Pak si postavil sněhuláka a hned ho pojmenoval Péťa a teď jsem zaslechla z koupelny, jak si s ním povídá, ale sněhulák je venku a Milošek je v koupelně sám.
S Aničkou se sice dost sblížili, ale už konečně otevřeli školku, tak samozřejmě mazala. Bohužel se zase znovu bála a styděla se, od pondělka každé ráno slzy a přemlouvání. Nakonec jsem se inspirovala u Miloška a založila jí taky “smajlikový systém” a poslední dva dny šla už v pohodě. A dnes už také konečně první informace o našem třetím přírůstku. Už jsme s Járou poučení (po těch předchozích dohadech po kom a jak se budou naše děti jmenovat), takže dokud nám někdo neřekne, co to bude, ani se už nezamýšlíme. Hádat se jen o 50 jmen jednoho pohlaví je furt jednodušší než o 100 obou. A taky jsem trochu pověrčivá, ale dnes už se můžu konečně pochlubit: Bude to HOLKA, jsem 19+4, vše úplně v pořádku a taky už cítím první kopance. A ještě jedna vtipná, tentokrát od Aničky. Plná dojmů a citů jsem Aničce a Miloškovi ukazovala snímek z ultrazvuku a říkám: “ Hádejte kdo to je na obrázku?” Anička se dlouze zadívala a řekla: “JEZEVEC”. Asi jí tenhle pracovní název zůstane než nad mým drahým mužem vybojuju nějaké super jméno.