Potřebuju to ze sebe nějak dostat, s Miloškem jsou děsný problémy, tak jsme se rozhodla, že to budu psát sem. Tenkrát na škole, když mě nechal Pavel, mi to taky pomáhalo. Snad si jenom já nepřipadám jako neschopná matka, co děti jenom peskuje a diriguje…
Jsem u konce sil. Dneska jsem byla na koberečku u paní učitelky (je fakt zlatá, ale myslím, že začíná mít Miloška plný zuby). První stížnosti psala už po týdnu školy. Teď je to prý tak neúnosné, že jsem za ní musela. Opět jsem si vyslechla: že neposlouchá, hraje si pod lavicí, pořád se někde válí. Děti provokuje a ty s ním nechtějí kamarádit. Není aktivní a když už se přihlásí, tak zase nic neví (dělá to schválně?). Čte a píše příšerně, jestli prý se s ním učím!!!! No jasně, že jo, bojuju s ním celý dny, ale přece se nemůže od rána do večera pořád učit!Řekla jsem paní učitelce, že už jsme od druhé třídy objednaní do PPP, ale díky tomu covidu nám všechno posunuli a jdeme až teď v pondělí. Těším se, že mi řeknou, jak na Miloška. A přitom než šel do školy, to byl takový můj mazlík. Pěkně si stavěl z lega (to by teda dělal furt i teď), byl vždy živější a když se mu něco nelíbilo, dost se vztekal, ale to mají všechny děti, ne?