Svátky jsme si celkem pěkně užili. Babičky se o Vánocích až na pár uštěpačných poznámek celkem snesly, ale tchýně si do mě samo rejpla, když jsme s Aničkou cvičily ty sykavky, že je to sice hezký, ale kdy už bude konečně říkat to R. Jinak mám teda pocit, že mám asi 200 kg navíc. Už mi není špatně a bohužel mi začalo chutnat. Nějak to v tom třetím těhotenství jde rychle nahoru. Děti byly celkem dobrý, jen Milošek dělal vlny pokaždý, když měl jít spát. Od školy jsme si dali pohov, kromě čtení, takže si dovedete představit mé zděšení, když jsem dnes otevřela ten jejich systém a zjistila, že jim paní učitelka dala na procvičování A4 z matematiky i češtiny. Samo scéna, že toho je moc, tak jsem mu to nadávkovala a opustila bojiště (jak mi radila Marina). Chvíli ještě vyváděl a pak to udělal. No chyb v češtině jako máku, tak předělával, ale matematika už super, chyb z nepozornosti už jen pár. Cvičení nám jde levou zadní, musím Miloška zase krotit, aby to neflákal a nejel moc rychle. A já pokořila všechna písmenka, dokonce S a Z. No, ale už oba stříháme metr, kdy bude konec a nějaká změna….
Rubrika: Blog Lídy D.
Štědrý den
Krásný Štědrý den Vám přeje i celá naše rodina Dvořákova. Posílám dnešní foto od stromečku s opičkou. Vlastně jsem si dnes cvičení moc užila. Zastavila jsem se v přípravách a věnovala se jen Miloškovi a pak i Aničce. Za odměnu jsme si šli zahrát ještě člobrdo. Takové chvíle miluju. Teď jen aby se nám babičky neporafaly, letos jsou u nás obě.
Král násobilky
Chápete, že Milošek dnes Marině při kontrole řekl, že v životě nic horšího nezažil? Jsem se za něj děsně styděla, ale jí to naštěstí nerozhodilo a smála se, že není první, kdo to tvrdí. Vtipný bylo, že se pak nakrucoval jak krocan, jak ve škole válí a paní učitelka mu řekla, že je “ král” násobilky. Dostali jsme pochvalu oba, že moc pěkně cvičíme, jen já musím ještě trochu zpomalit. Zároveň jsme zvládli i kontrolu u Dity. Jsem nadšená, že se dá domluvit termín na logo i cvičení za sebou a nemusíme přes celou Prahu dvakrát. Anička už jazýček za zuby drží moc pěkně, tak jsme povýšili z plazů na hmyz a ptactvo. Od příchodu domů bzučí a zobe jak o život, asi mi praskne hlava už první den. A nová výzva na poslední měsíc cvičení opičky, tentokrát pro mě. Musím se naučit zrcadlově psát písmena a ještě k tomu levou rukou. Teď tu sedím s Jardou a průběžně mě zkouší, jak mi to jde. Má u toho skleničku vína a dost se baví, jak to motám…no jestli toho nenechá, tak bude ty písmenka dělat s Miloškem jen on.