Tak jsem jim vymyslela parádní výlet. Pěkně po stezce s úkoly pro děti a na závěr výstup na strašidelný hrádek. Už jenom se vypravit mě stálo hromadu úsilí, vše to načasovat s krmením a spaním Elišky. Jarda byl samozřejmě hned hotový a nemohl pochopit, proč ty děti tak honím. No, vraceli jsme se “jen” dvakrát, Milošek si zapomněl respirátor a Jarda zas doklady. Co vám mám povídat, Milošek na začátku prohlásil, že je to nudný a trapný a Anička se přidala s kňučením. Všude davy lidí. Já se moc navlíkla, bylo mi děsný vedro, Eliška cítila, že nejsem ok a řvala o dost víc než normálně. Jarda na děti furt zvyšoval hlas a já se to snažila diplomaticky zvládnout. Prostě tentokrát výlet za trest. Pak jsem taky vypěnila a řekla, že když si neváží toho, že jim děláme program na míru a místo oběda dvojité zmrzliny, tak že je čeká druhý den jen dřina na zahradě. Druhý den jsme se do toho všichni dali, děti trhaly jablka, Milošek lezl po stromě i po štaflích, já v klidu kojila nebo Eliška chrupala v kočárku. Anička moc pečlivě jablíčka ukládala do bedýnek. Ze spadaných jablek jsme s Aničkou upekly štrůdl. Práce nás zase krásně spojila a uklidnila. Bylo nádherně. Samozřejmě jsme nezapomněli ještě večer odcvičit cvičení od Mariny na “zrakovku”. Na kontrole nás pochválila, Milošek si vybral pěkně těžké obrázky, ale už pochopil systém a věřím, že je brzy zvládne. Ze školy zatím žádné špatné známky ani jiné stížnosti.